Ashtanga jóga (jinak psáno Aštánga jóga) má pevně stanovené pořadí ásan (pozic), kdy jedna pozice vždy předchází další a tělo na ni postupně připravuje. Pohyb je spojen s dechem, takže se postupem času fyzické cvičení stává tzv. meditací v pohybu. Tato jóga je dynamická, silová, založená na předem daných cvičebních sériích, které nabírají postupně na obtížnosti. Ashtanga pochází ze školy v jižní Indii, přesněji z města Mysore ve státě Karnataka. Mysore je dnes hlavním centrem nejslavnějších Ashtangových škol jako je např. škola K. Pattabhi Joise.
Základní principy
V Aštánze se uplatňuje tzv. tristhana (tři objekty pozornosti)
Ásana
Dech - udždžají
Směr pohledu - drišti
Během ásan jsou drženy svalové stahy dna pánevního a podbřišku tzv. bandhy. Jednotlivé ásany jsou propojeny plynulou vinjásou. Ásana je první objekt pozornosti. S tím souvisí druhý, kterým je dechová technika udždžají. Tato technika také dává tělu sílu během provádění vinjásy. Třetí objekt pozornosti je směr pohledu v ásaně – drišti.
Dech
V Aštánze se dýchá dechovou technikou udždžají. Jedná se v podstatě o dýchání přes mírně staženou hlasivkovou štěrbinu, které prodlužuje dechové intervaly. Učíme se navazovat pohybem na dech a časem se dopracujeme do stádia, kdy se tělo jakoby nechává unášet vzdouváním dechových vln. Nejsme to už my, kdo pohybuje tělem, je to spíše síla prány. Naučíme se dýchat do všech částí těla, což e totožné s rovnoměrným rozprostřením prány do celého organismu tzv. ájáma – prodloužení, rozšíření životního dechu. Dech udždžájí zahřívá organismus, díky čemuž dochází k rychlému vyplavování škodlivin z těla potem. Tato technika v kombinaci s energetickými zámky zvanými bandhy také detoxikuje orgány, svaly a čistí krev.
Bandhy
V Aštánze šestý stupeň jógy dhárana – koncentrace provádí formou zaměření pozornosti na bandhy. Na vnější rovině se soustředíme na múla bandhu (pánevní stah) a uddijána bandhu (stah spodních partií břicha), na vnitřní rovině je však pozornost zaměřená na vzájemné provázání pohybu dechu a uvědomění. Abychom tohoto provázání dosáhli, musíme se vzdát mozkových beta vln, které obvykle soustředěnou pozornost provázejí, a přesunout mozkovou aktivitu do hladiny alfa, v níž je možné pozornost zaměřit více směry. V tomto duševním stavu je možné současné uvědomování všech součástí, což znamená bytí v přítomném okamžiku - a to je meditace. Tělo je po určité době lehké, pružné, silné a zdravé. Aštángové série rovnají a otvírají nejen naše tělo, ale také odstraňují naše psychické a duševní bloky, neboť vše je vzájemně propojeno. Intenzivně se čistí i pránické kanály nádí, díky kterým může prána v těle volně proudit a dále růst. Výdrže v ásanách jsou obvykle pět dechů a poté se plynule přechází do další ásany.
Drišti
V Áštánze se pátehé stupně pratjáháry – odpoutání smyslů dosahuje právě pomocí drišti – zaměření zraku. Místo abychom se při cvičení rozhlíželi kolem sebe, a podněcovali tak smysly k vnější činnosti, udržujeme pozornost uvnitř tím, že uvnitř tím, že svůj zrak upřeme k předepsanému bodu. Sluch se obrací dovnitř pomocí koncentrace na zvuk dýchání, jenž nám současně poskytuje důležitou informaci o kvalitě ásany. Tím, že své pozornosti zamezujeme „vycházet ven", vytváříme v sobě velmi silné centrum, v tantrické filozofii označované jako madhja - středobod. Rozvojem tohoto centra dospíváme postupně ke stavu, kdy se činnost mysli zastaví a prána, která je projevem tvůrčího ženského aspektu, přestane vibrovat. Pak může dojít k prožití stavu božského vědomí, označovaného jako bhairava. Existuje jich devět. Jsou to: špička nosu, nahoru, mezi obočí, dlaň, prsty ruky, palce nohou, pupek, vlevo, vpravo. Pokud je série zacvičena plynule v rytmu dechu se všemi těmito principy, pak lze tento typ jógy právem nazvat meditací v pohybu.
Ásany
Názvy asán lze rozdělit do čtyř základních skupin: neživotné, zvířecí, lidské a božské formy. Ásany tělo očišťují, posilují a dodávají mu pružnost. Aštánga má 4 série. V České Republice, když půjdete na hodiny Aštángy se nejčastěji setkáte s první sérií, která je zaměřena na předklony a torze a skládá se z pěti částí: (pokud není zkrácená hodina).
Pozdrav slunci: A a B
Cílem této základní jógové sestavy, je nastavit tempo a délku dechu a zahřátím připravit tělo a následující ásany. Provádění ásan za studena si totiž přímo říká o zranění
Zahajovací část: pozice ve stoje
Posílí a prokrví nohy, vyrovnají jejich případné dysbalance a poskytnou jim a vrchní polovině těla základní protažení
Samotná série: pozice na zemi – vsedě, vleže, vkleče
Dochází k prokrvení a hlubokému protažení a posílení celého těla, ať už skrz předklony, záklony, torze, úklony nebo balanční pozice
Závěrečná část: obrácené pozice
Jak už název napovídá, jde o pozice nohama vzhůru, ve kterých dochází především k uvolnění zatížení nohou, díky obrácenému působení gravitace, k snadnějšímu odtoku krve a mízy a důkladnému prokrvení a povzbuzení mozkových buněk
Relaxace
Dochází k utlumení smyslového vnímání, hlubokému uvolnění svalů, působícímu zároveň jako rozpoznání a následná eliminace stresu. Energie - prána - uvolněná jednotlivými ásanami je navíc směrována do míst, kde je jí nejvíce potřeb
Historie a osm provázaných částí jógy
Aštánga je velice starý systém jógy, jejíž historie sahá do doby, kdy byla jóga pouze jedna – Maha Yoga. Postupem času moderní svět přišel s líbivými názvy a různými styly jógy. Jedním z hlavních textů, z kterého jóga všeobecně vychází, jsou Patanjaliho Sutry sepsané někdy 300 let př. n. l., které popisují cestu osvícení jako osmivětvou jógu. Odtud se odvozuje název ashtanga (ashtau = osm, anga = větev/část). Těchto osm částí, které jsou podstatou Aštángy, tvoří: yamy a niyamy (morální a etické hodnoty), ásana (fyzická část jógy), pranayama (prodloužení dechu), pratyahara (odbourání smyslů), dharana (soustředěnost), dhyana (meditace) a samadhi(osvícení).
První stupeň představuje soubor etických pravidel, který zajistí, aby jogín žil v harmonii se svým okolím. Těchto pravidel je pět a přikazují neubližovat, mluvit pravdu, nekrást, nepodávat se smyslové vášni a netoužit po cizím majetku.
Na druhém stupni se jogín učí uplatňovat jisté zásady, díky nimž udrží své tělo a mysl v čistotě. Pojem čistoty nemá v józe žádný puritánský obsah, spíše vychází z „poskvrnitelnosti“ těla a mysli. Míní se tím přirozená tendence těla a mysli přijímat vlivy či vtisky z okolního prostředí. Těchto zásad je rovněž pět a týkají se tělesné duševní čistoty, vnitřní spokojenosti, prostoty, samostudia a přijetí existence vyššího principu. První dva stupně tvoří východisko, na němž stojí celá praxe. Jakmile se upevníme v józe, stanou se tato pravidla a zásady naší druhou přirozeností, naší nedílnou součástí.
Třetím stupněm je ásana. Ásana je pouze jedním z osmi kroků k osvícení. Přesto v dnešní době, je většinou to hlavní, co si lidé pod slovem jóga představí. Pokud pomineme moderní názvy různých jógových stylů, třetí část Patanjaliho jógy – ásana, je hatha jóga. Z tohoto důvodu, každá jóga praktikovaná v jóga studiích je z tohoto pohledu hatha jóga. Mnoho překážek v poznání vlastní podstaty se projevuje ve fyzickém těle, jako například nemoc, únava, netečnost. Tělo výrazně ovlivňuje mysl i intelekt a v případě, že je ve špatném stavu, dokáže je téměř paralyzovat. Každá myšlenka, pocit a prožitek zanechávají v povědomé mysli otisk. Tyto otisky předurčují, jací budeme v budoucnu. Naše současné tělo není ničím jiným než výslednicí našich dřívějších myšlenek, pocitů a skutků. Tělo je tedy jakousi zhutnělou, krystalizovanou historií všech našich duševních hnutí. Tuto představu je třeba správně pochopit. Znamená to, že ásana je metoda, kterou můžeme vyprostit z podmiňujících vlivů, jež jsou v těle uloženy, a umožní nám prožitek opravdové přítomnosti. Je na místě, že násilné cvičení pouze přidá novou vrstvu k podvědomým vtiskům, jež jsou založeny na bolesti a utrpení. Mimo to zesílí i naše ztotožňování se vším, co je pomíjivé, považováno za nevědomost (avidja). Tělo je naším nástrojem a úložištěm naší vlastní minulosti, je žádoucí věnovat se praxí ásan k bodu, kdy tělo dobře funguje, a současně z něj uvolňovat všechnu minulost, jež se v něm usadila. Jóga je střední cesta mezi dvěma extrémy. Na jedné straně se můžeme až fanaticky oddávat jejímu praktikování a usilovat o ideál, zatímco popíráme realitu přítomného okamžiku. Problém bývá v tom, že se většinou vnímáme pouze takoví, jakými se se chceme v budoucnu stát, a nikoli takoví jací v této chvíli opravdu jsme. Jiný extrém je patrný v některých novodobých psychoterapeutických směrech, které se zaměřují na zdůrazňování minulých traumat. Pokud se zaměříme tímto směrem, mohou nás tato traumata ještě více spoutat a my se můžeme vnímat způsobem, jakým jsme se vnímali v traumatické minulosti, protože se definujeme na základě „obsahů, které vyplouvají na povrch" a prostřednictvím „procesů, jimiž procházíme." Ásana je výzvou, jak se s těmito extrémy rozloučit a dospět k pravdivosti současného okamžiku. Jakým způsobem se emoce, myšlenky a vzpomínky v těle projevují? Někteří žáci jógy prožívají zlostné pocity, když cvičí předklony. Je to z toho důvodu, že prožité zlostné emoce s